Dovolená je pro každého zaměstnance časem nejvýznamnějšího odpočinku. Nabytí potřebné energie a nových sil je nejen pro zaměstnance, ale i zaměstnavatele klíčové, neboť při návratu do práce, bude zaměstnanec produktivnější a schopný podávat vyšší pracovní výkon.
Od 1. 1. 2021 je účinná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, díky které se koncepce dovolené výrazně změnila. Ta původní měla hned několik nedostatků, které znevýhodňovali především zaměstnance, kteří mají zkrácenou pracovní dobu a současně zaměstnance, kteří mají pracovní dobu rozvrženou nerovnoměrně. Před touto novelou rozlišoval zákoník práce tři druhy dovolené:
- dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část
- dovolená za odpracované dny
- dodatková dovolená
S účinností poslední novely (tedy od 1. 1. 2021) již nedochází k rozlišování dovolené za odpracované dny, ale nově se dovolená čerpá v hodinách. To znamená, že místo zákonem stanovených minimálně čtyř týdnů dovolené (hovoříme-li o HPP), bude mít zaměstnanec nárok na 160 hodin dovolené za kalendářní rok. Pokud máte výměr dovolené 5 týdnů, budete mít nárok na 200 hodin dovolené, atd.
Jak je to v případě kratší týdenní pracovní doby?
V případě, že máte zkrácenou pracovní dobu, bude vám náležet dovolená ve výši součinu výměry dovolené a této zkrácené pracovní doby.
Uvedeme si to na jednoduchém příkladu:
Výměra dovolené pana Petra činí 4 týdny, a týdně odpracuje 30 hodin. Bude mu tedy náležet dovolená v rozsahu 120 hodin (30×4).
Dovolená za kalendářní rok
Aby měl zaměstnanec nárok na dovolenou za kalendářní rok, musí mu trvat pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele nepřetržitě 52 týdnů, a zároveň musí odpracovat 52násobek své stanovené (nebo kratší) týdenní pracovní doby.
Opět uvedu příklad:
Paní Janě trvá pracovní poměr nepřetržitě od 2. 1. 2021 do 31. 12. 2021, její týdenní pracovní doba činí 40 hodin a pro téhož zaměstnavatele odpracuje minimálně 2080 hodin (52×40), náleží ji tedy plná výměra dovolené.
Pozor, berte na vědomí, že za výkon práce se dle zákoníku práce považuje i např. dočasná pracovní neschopnost, čerpání rodičovské dovolené, atd. Není tedy podmínkou 52násobek stanovené či kratší týdenní pracovní doby doslova odpracovat. To však platí pouze do dvacetinásobku stanovené, či kratší týdenní pracovní doby.
Dovolená za poměrnou část kalendářního roku
V případě, že jste jako zaměstnanci neodpracovali 52násobek stanovené doby či kratší týdenní pracovní doby, anebo byl váš pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele kratší než celý kalendářní rok, na dovolenou stále máte nárok, pokud váš pracovní poměr trval alespoň 4 týdny, a současně jste odpracovali alespoň 4násobek stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (práce přesčas se nezapočítává).
Jak se stanoví délka této dovolené?
Za každou odpracovanou dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci 1/52 této stanovené doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobená výměrou dovolené.
A jaké přineslo čerpání dovolené v hodinách výhody?
Čerpání dovolené v hodinách přineslo výhody především zaměstnancům s nerovnoměrně rozvrženou (nebo kratší) pracovní dobou. Totiž, pokud by si zaměstnanec vzal dovolenou v den, kdy by měl nařízenou třeba 5hodinovou směnu, vyčerpal by tak 1 den dovolené. Od účinnosti poslední novely však vyčerpá pouze 5 hodin dovolené.