V předchozím článku jsme se společně podívali překážky v práci ze strany zaměstnance, nyní se tedy zaměříme na překážky ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel má ze zákona povinnost zaměstnanci přidělovat práci v souladu s pracovní smlouvou, a zaměstnanec je povinen tuto práci řádně vykonávat.
I na straně zaměstnavatele však mohou nastat překážky, které mohou zabránit či ztížit plnění základních pracovněprávních povinností a zaměstnavatel pak není schopný zaměstnanci danou práci přidělit.
Prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy
V případě prostojů nebo přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy vzniká překážka až v ten moment, kdy zaměstnavatel není schopen převést zaměstnance na jinou práci, anebo zaměstnanec s převedením nesouhlasí. Tyto překážky jsou nepředvídatelné a obvykle i krátkodobé. V případě, že tyto překážky nastanou, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy či platu v nižší částce, než je jeho výše průměrného výdělku.
Prostoje
Prostoj může vzniknout pouze z důvodu nahodilé a nepředvídatelné údálosti, jedná se o situace, kdy zaměstnanec není schopný výkonávat práci:
- kvůli přechodné závadě způsobené poruchou na strojním zařízení, kterou zaměstnanec nezavinil
- z důvodů chybných pracovních podkladů nebo z důvodu jiných provozních příčin
- v případě, že bylo omezeno nebo přerušeno dodání surovin či pohonných sil (např. přerušení dodávky elektřiny)
Pokud by nastala některá z výše uvedených situací, zaměstnanci náleží náhrada mzdy či platu v minimální výši 80% průměrného výdělku.
Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy
Zaměstnanci, kterému z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelní události, není umožněno vykonávat práci (a zároveň nebyl převeden na jinou práci), vzniká nárok na náhradu mzdy či platu ve výši nejméně 60% průměrného výdělku.
Typickým příkladem přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy je znemožnění výkonu práce na stavbě kvůli dešti nebo velkým mrazům.
Pokud by se ale jednalo o živelní událost (např. záplavy), může být zaměstnanec převeden k výkonu jiné práce (pokud je to potřeba k odvrácení nebo zmírnění živelní události) na nezbytně nutnou dobu, a to i bez jeho souhlasu. V takovém případě má zaměstnanec nárok na doplatek ke mzdě nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Jiné překážky na straně zaměstnavatele
Do této kategorie patří veškeré další situace, kdy zaměstnavatel není schopný zaměstnanci přidělit práci. V případě, že taková situace nastane, náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, pokud nebylo uplatněno konto pracovní doby. V tomto případě zaměstnavatel nemůže převést zaměstnance na jinou práci bez jeho souhlasu. Jiné překážky mohou nastat z různých důvodů a až na výjimky nejsou v zákoníku práce vyjmenovány konkrétní případy.
Částečná nezaměstnanost
Částečná nezaměstnanost je jednou z jiných překážek, která je v zákoníku práce uvedena. Jde o situace, kdy zaměstnavatel není schopný zaměstnanci přidělovat práci kvůli dočasnému omezení odbytu jeho výrobků nebo omezením poptávky po jím poskytovaných službách. Zaměstnanec má poté nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60% průměrného výdělku.
Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů
Doba strávená na pracovní cestě nebo cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů se také vnímá jako překážka v práci ze strany zaměstnavatele.
Např. Zaměstnavatel vyslal zaměstnance do konkrétního místa, a zaměstnanec po dobu této cesty nemůže vykonávat svou práci. Zaměstnanci však přísluší nekrácený plat.