Dle zákoníku práce se prací přesčas rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele (nebo s jeho souhlasem) nad stanovenou týdenní pracovní dobu, a to mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Zajímá vás, kdy může být práce přesčas nařízena? Kdo ji nesmí vykonávat? Nebo třeba jak se práce přesčas odměňuje? To vše se dozvíte v dnešním článku.
Práce z domova patří k vítanému benefitu zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů. Obzvlášť ho ocení zaměstnanci, kteří nejsou schopni běžně vykonávat svou práci. V rámci home office si tak obvykle mohou rozvrhnout pracovní dobu dle svých časových možností a potřeb. Tento způsob výkonu práce může být výhodný i pro zaměstnavatele, který tak může ušetřit na nákladech spojených se zřízením pracovního prostoru. Kvůli aktuální nepříjemné situaci s koronavirem se však home office stal nedílnou součástí života většiny zaměstnanců.
Před pár dny jsme v naší kanceláři řešili smlouvy a zjistili jsme, že spousta zaměstnavatelů nečte a neřeší zákoník práce. Na úkor toho poté mohou vzniknout chyby, na které se podíváme v dnešním článku.
V případě, že jste přišli o práci, nebo jste čerstvými absolventy a potřebujete si najít zaměstnání, je vhodné se přihlásit na Úřad práce. V dnešním článku se podíváme na to, jak se na úřad práce zaregistrovat, čím se vlastně úřad práce zabývá a jaké zde máte možnosti.
V dnešním článku se podíváme na rady a tipy, které vám pomohou pohovor zvládnout na jedničku, protože ne nadarmo se říká: „Štěstí přeje připraveným!“
Věděli jste, že od 1. 1. 2021 můžete jedno pracovní místo sdílet s více zaměstnanci? Tuto skutečnost přinesla poslední novela zákoníku práce, a my se v dnešním článku podíváme na to, co to vlastně sdílené pracovní místo znamená, jak to může vypadat v praxi, a jaké podmínky je potřeba dodržet.
V dnešním článku se zaměříme na škodu způsobenou zaměstnancem. Zjistíte, za jakých podmínek musíte jako zaměstnanec způsobenou škodu zaměstnavateli uhradit, a ukážeme si výjimečné situace, kdy zaměstnanec musí uhradit i ušlý zisk.
Často se u nás v kanceláři setkáváme s dotazem, zda si občan může platit sociální pojištění, i když není v evidenci na Úřadu práce, anebo nemá pracovní poměr, z kterého se strhává sociální zabezpečení. Toto téma rozebereme v dnešním článku.
Na naší webové stránce jste již mohli zaznamenat článek o dohodě o provedení práce. Dnešní článek tedy zaměříme na druhou z dohod, dohodu o pracovní činnosti. Stejně jako u DPP zde platí, že tuto dohodu ocení především osoby, které shánějí drobný přivýdělek nebo příležitostnou brigádu. Vhodná je tedy například pro studenty, důchodce nebo maminky na mateřské dovolené.
V dnešním článku si přiblížíme základní, a zároveň ten nejčastější pracovněprávní vztah, tedy pracovní poměr, který vznikl na základě pracovní smlouvy. Pracovní smlouva je dvoustranný právní akt (se vznikem pracovněprávního vztahu musí souhlasit zaměstnavatel i zaměstnanec), který směřuje ke vzniku pracovního poměru.