Před pár dny jsme v naší kanceláři řešili smlouvy a zjistili jsme, že spousta zaměstnavatelů nečte a neřeší zákoník práce. Na úkor toho poté mohou vzniknout chyby, na které se podíváme v dnešním článku.
Pracovní poměr založený pracovní smlouvou je ten nejčastější pracovněprávní vztah, a právě při uzavírání pracovní smlouvy dochází také nejčastěji k porušování zákoníku práce.
Jak již možná víte z našeho předchozího článku (Vznik pracovního poměru na základě pracovní smlouvy – přesměrování na tento článek), pracovní smlouva musí být uzavřena vždy písemně, a aby byla platná, musí obsahovat tyto náležitosti:
- den nástupu do práce
- druh práce
- místo výkonu práce
A hned u prvního bodu může vzniknout 1. chyba…
Den nástupu do práce je důležitý především z toho důvodu, že tímto dnem vzniká pracovní poměr. Často se lidé totiž chybně domnívají, že pracovní poměr vzniká dnem uzavření pracovní smlouvy.
Mzda
Další velice častou chybou je domněnka, že v pracovní smlouvě musí být uvedena mzda. To však není pravda, dokonce se zaměstnavatelům doporučuje mzdu v pracovní smlouvě neuvádět, a místo toho k pracovní smlouvě přiložit mzdový výměr, který lze v následujícím období jednostranně obměnit, aniž by se muselo zasahovat do pracovní smlouvy.
Možnost vyslání zaměstnance na pracovní cestu
Pozor, sestavení pracovní smlouvy je však potřeba dobře promyslet. Například, pokud by v pracovní smlouvě nebyla uvedena možnost vyslat zaměstnance na pracovní cestu, a zaměstnavatel by to chtěl i přesto učinit, je potřeba souhlas zaměstnance!
Zkušební doba
V pracovní smlouvě může být uvedena i zkušební doba, která nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru.
Víte, v jakém případě může být zkušební doba v délce 6 měsíců?
U vedoucích pozic činí zkušební doba 6 po sobě jdoucích měsíců ode dne vzniku pracovního poměru.
I u této náležitosti však mohou nastat potíže. Zkušební doba totiž nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
Uvedeme-li to na příkladu:
Pokud byl sjednán pracovní poměr na dobu 4 měsíců, tak zkušební doba nebude 3 měsíce,
ale pouze 2.
Také je potřeba mít na paměti, že zkušební doba může být uzavřena nejpozději v den, který byl v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu do práce nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.
Je možné zkušební dobu prodloužit?
Zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. Existují však výjimky, např. v případě celodenních překážek v práci, které během zkušební doby nastaly a bránily zaměstnanci ve výkonu práce, anebo v případě celodenní dovolené.
Jak je to se zrušením pracovního poměru ve zkušební době?
Během zkušební doby může jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel přistoupit k písemnému zrušení pracovního poměru ve zkušební době bez či s uvedením jakéhokoliv důvodu. Pracovní poměr je pak ukončen ve chvíli, kdy bylo toto zrušení doručeno druhé smluvní straně.
Co když onemocním během zkušební doby?
Pokud byste během zkušební doby onemocněli, a stali se tak dočasně práce neschopnými, tak se zkušební doba prodlužuje o dobu nemoci. Zaměstnavatel zároveň nesmí pracovní poměr ve zkušební době zrušit během prvních 14 kalendářních dnů nemoci.
Pracovní poměr na dobu určitou
U pracovního poměru na dobu určitou také mohou nastat jisté chyby. Nejdelší možná doba sjednaná na dobu určitou jsou 3 roky. Je možné ji však prodloužit, ale pouze dvakrát, tedy maximálně na 9 let.
Pokud by po této době nedošlo k ukončení pracovního poměru, tak bude pracovní poměr automaticky převeden na dobu neurčitou. Totéž platí i v případě, že by zaměstnanec pokračoval v pracovním poměru po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele.