Pokud člověk není schopný splácet své dluhy nebo se insolvence bezprostředně blíží, řeší se taková situace podáním insolvenčního návrhu, současně s návrhem na povolení oddlužení, příslušnému soudu. V momentě, kdy bude zahájeno insolvenční řízení, nemůže dojít k vykonání exekuce na majetek dlužníka, ani na něj věřitel nemůže podat soudní žalobu nebo žalobu k rozhodci.
Jakmile soud schválí návrh žadatele – ten bude současně splňovat všechny podmínky pro oddlužení – oddlužení mu bude soudem povoleno. Dlužník pokračuje ve splácení dluhů pod dohledem insolvenčního správce (který mu byl soudem přidělen) podle pravidel stanovených zákonem. V tuto chvíli věřitelům začne běžet dvouměsíční lhůta, ve které si přihlašují své pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka.
Po uběhnutí dvouměsíční lhůty nastává setkání s insolvenčním správcem, na kterém správce dlužníka seznámí s přihlášenými pohledávkami a dotáže se ho, zda je uznává či popírá. Poté sestaví zprávu pro oddlužení, kterou zašle na soud (insolvenční soud zpravidla oddlužení schvaluje na základě této zprávy). Pokud po doporučení insolvenčního správce na schválení oddlužení soudu nikdo nic nenamítne, soud oddlužení schválí.
Pokud se tak stane a soud oddlužení schválí, postupuje se dle pokynů soudu a insolvenčního správce. Když bude dlužník plnit všechny podmínky schváleného oddlužení, pak oddlužení splní, pokud dříve než za tři roky splácení uhradí 100% svých dluhů, tehdy, kdy za tři roky splácení uhradí alespoň 60% svých dluhů (tuto podmínku splnit nemusí, pokud je starobní nebo invalidní důchodce ve 2. či 3. stupni invalidity), tehdy, kdy za pět let splácení uhradí alespoň 30% svých dluhů, a nebo tehdy, kdy dojde k prodeji majetku dlužníka.