Jaké náležitosti musí obsahovat pracovní smlouva?
Pracovní smlouva musí obsahovat tyto náležitosti: den nástupu do práce, druh práce a místo/místa výkonu práce. Mohou v ní být však uvedeny i ostatní nepovinné náležitosti, jako např. mzda, dovolená, zkušební doba, týdenní pracovní doba, atd. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně.
Je zaměstnavatel povinen přijmout výpověď?
Zaměstnavatel s vaší výpovědí nemusí souhlasit (jedná se o jednostranný akt), ale je ze zákona povinen výpovědní smlouvu přijmout, pokud obsahuje všechny smluvní náležitosti. Nejlepší je si převzetí výpovědi nechat potvrdit písemně, a pokud to zaměstnavatel odmítá, lze výpověď poslat na adresu firmy doručenkou, čímž získáte důkaz o doručení (dodejka).
Mohu okamžitě skončit v případě, že mi nepřišla výplata?
Pokud vám výplata nedorazila 15 a více dní po splatnosti, můžete okamžitě skončit. Nárok na proplacení dlužné mzdy vám zůstane.
Na jak dlouho lze sjednat smlouvu na dobu určitou?
Smlouvu na dobu určitou je možné sjednat maximálně na tři roky, a prodloužit ji lze jen 2x. To znamená, že na dobu určitou můžete u jednoho zaměstnavatele pracovat nanejvýš 9 let, poté vám zaměstnavatel musí nabídnout smlouvu na dobu neurčitou nebo se s vámi rozloučit.
Mohu si dojít k lékaři během pracovní doby?
Ano, návštěva lékaře představuje důležitou osobní překážku v práci a má na ni nárok každý zaměstnanec.
Jak dlouho předem mám právo znát harmonogram směn v daném měsíci?
Zaměstnavatel je povinen (pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak) seznámit zaměstnance s písemným rozvrhem týdenní pracovní doby nejpozději 2 týdny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena. Tato povinnost zaměstnavatele se vztahuje jak k rovnoměrně, tak k nerovnoměrně rozvržené pracovní době.
Mám právo odmítnout jet na pracovní cestu?
Zaměstnavatel smí zaměstnance vyslat na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Tato dohoda může být uvedena v pracovní smlouvě, ale může být učiněna také ústně.
Jaká je výše minimální mzdy v roce 2021?
Výše minimální (hrubé) mzdy od 1. ledna 2021 činí 15 200 Kč za měsíc (nebo 90,50 Kč za hodinu) pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin.
Co jsou to dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr?
Jedná se o doplňkové formy pracovněprávního poměru se zvláštní právní úpravou, které jsou nejčastěji sjednávány se studenty, rodiči na mateřské či rodičovské dovolené nebo s osobami, které pobírají invalidní či starobní důchod. Patří mezi ně Dohoda o provedení práce a Dohoda o pracovní činnosti. Jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnance jsou tyto dohody zajímavé a i příznivé z hlediska daňových a pojistných okolností.
Jak je to s dovolenou? Kdy na ni mám nárok?
Minimální dovolená je ze zákona stanovena na 4 týdny (což je 160 hodin) – to platí pouze v případě, že odpracujete celý kalendářní rok. Aby měl zaměstnanec nárok na dovolenou za kalendářní rok, musí mu trvat pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele nepřetržitě 52 týdnů, a zároveň musí odpracovat 52násobek své stanovené (nebo kratší) týdenní pracovní doby. Pozor, s účinností poslední novely, tedy od 1. 1. 2021, již nedochází k rozlišování dovolené za odpracované dny, ale nově se dovolená čerpá v hodinách.
Kdo určuje nástup na dovolenou?
Ze zákona toto určuje zaměstnavatel. Zaměstnanec může požádat o čerpání dovolené v určitém termínu a je na zaměstnavateli, jestli mu ji v daném termínu poskytne nebo ne.
Mohu mít brigádu, pokud jsem evidován/a na Úřadu práce?
Ano, ale vydělat si můžete nejvýše polovinu minimální mzdy. Přivydělat si můžete pouze na Dohodu o pracovní činnosti (DPČ), či v pracovním nebo služebním poměru. Nelze pracovat na Dohodu o provedení práce (DPP).
Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který:
- V posledních dvou letech získal 12 měsíců důchodového pojištění
- Požádal Úřad práce o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti
- Není poživatelem starobního důchodu ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána
Co je to příspěvek na bydlení? Mám na něj nárok?
Jedná se o sociální dávku, díky níž stát přispívá na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má každý, kdo vlastní nebo je nájemníkem bytu, kde je veden jeho trvalý pobyt a 30% z jeho příjmu nestačí na zaplacení nákladů na bydlení (v Praze je hranice stanovena na 35%).