V dnešním článku se zaměříme na škodu způsobenou zaměstnancem. Zjistíte, za jakých podmínek musíte jako zaměstnanec způsobenou škodu zaměstnavateli uhradit, a ukážeme si výjimečné situace, kdy zaměstnanec musí uhradit i ušlý zisk.
Zákoník práce, který tuto problematiku upravuje, uvádí několik konkrétních podmínek, kdy a za jakých okolností je zaměstnanec povinen způsobenou škodu nahradit. Tyto podmínky musí být splněny všechny současně.
První podmínkou je, že škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Pozor, k porušení pracovněprávních povinností a vzniku odpovědnosti za škodu však může dojít i mimo pracovní dobu, a v některých případech dokonce i po skončení pracovního poměru.
Další podmínka uvádí, že ke vzniku škody muselo skutečně dojít a zaměstnancovo jednání musí být zaviněné, a zároveň mezi vznikem škody a porušením pracovních povinností ze strany zaměstnance musí existovat příčinná souvislost.
Obecně lze tedy říci, že zaměstnanec v rámci obecné odpovědnosti zaměstnavateli odpovídá za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností, zatímco vykonával svou pracovní činnost, případně v její přímé souvislosti.
Co když škodu částečně zavinil i zaměstnavatel porušením svých povinností?
V takovém případě se zodpovědnost zaměstnance snižuje, a dochází k tzv. poměrnému omezení odpovědnosti zaměstnance, a zaměstnanec tak hradí pouze poměrnou část škody, jejíž výše se určuje podle míry jeho zavinění. Toto zavinění prokazuje zaměstnavatel.
Co když zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu úmyslně?
Bohužel, i takové situace mohou nastat. V takovém případě může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat jak náhradu škodu, tak i náhradu ušlého zisku.
Jak vysoká může být částka, kterou bych musel za případnou škodu zaplatit?
Pokud se nejednalo o úmyslné jednání nebo jednání pod vlivem návykových látek, a škoda tak vznikla z nedbalosti, tak tato částka nepřesáhne 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Co se vlastně rozumí pod pojmem škoda?
V zákoníku práce se skutečná škoda vnímá jako zmenšení majetku zaměstnavatele, jemuž byla škoda způsobena a kterému tak vznikly např. náklady na opravu, které by bez této škody nevznikly.
Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách
Pokud mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dojde k uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, tak má tento zaměstnanec neomezenou odpovědnost za škodu a povinnost úhrady v plném rozsahu! Jedná se například o hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu a další hodnoty, se kterými zaměstnanec disponuje.
Dohoda musí být uzavřena vždy písemně, a to pouze se zletilým a plně svéprávným zaměstnancem.
V případě, že by byl třeba při inventuře zjištěn schodek a prokázalo by se provinění zaměstnance, tak ho musí zaměstnanec svému zaměstnavateli nahradit.
Zaměstnanec také odpovídá za ztrátu věcí, které mu byly k výkonu práce svěřeny. Může jít například o auto, počítač nebo služební telefon. Pokud by tyto předměty zaměstnanec ztratil, musí zaměstnavateli uhradit škodu v plné výši.