Způsoby ukončení pracovního poměru
Pracovní poměr může skončit několika způsoby. Každý způsob ukončení má jiné náležitosti, a jinou podobu.
Pracovní poměr může být dle ZP ukončen těmito způsoby:
- zrušením ve zkušební době
- dohodou
- výpovědí
- okamžitým zrušením
- uplynutím sjednané doby
- smrtí pracovníka
Zrušení ve zkušební době
Pracovní poměr může být ve zkušební době zrušen z jakéhokoliv důvodu, či bez uvedení důvodu, a to jak:
- ze strany zaměstnance
- tak i ze strany zaměstnavatele
A to z jakéhokoliv důvodu či bez uvedení důvodu.
Pozor!
- Zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance.
- Aby mohl být pracovní poměr ve zkušební době zrušen, je potřeba toto zrušení podat písemně, jinak by bylo neplatné.
Dohoda
Pokud by byl pracovní poměr rozvázán dohodou, tak pracovní poměr končí dnem, na kterém se obě smluvní strany vzájemně domluvili, klidně ihned. Dohoda musí být vždy uzavřena písemně, a zaměstnavatel musí v dohodě uvést důvody, které k rozvázání pracovního poměru vedly pouze v případě, že ho o to zaměstnanec požádá. Důvod skončení pracovního poměru dohodou má také vliv na výši podpory v nezaměstnanosti.
V některých případech pak zaměstnanci vzniká nárok na odstupné (např. při ukončení pracovního poměru dohodou z důvodu organizačních změn).
Výpověď
Výpověď je jedním z nejčastějších způsobů ukončování pracovního poměru. Jde o jednostranný právní jednání, druhá smluvní strana tedy s výpovědí nemusí souhlasit, ale i přesto ji musí přijmout (pokud obsahuje všechny povinné náležitosti, a je tedy platná).
- Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 52 ZP, a důvod výpovědi není možné dodatečně měnit.
- V případě výpovědi ze strany zaměstnance je to naopak. Zaměstnanec totiž může podat výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo dokonce bez uvedení důvodu.
Výpověď však musí být vždy písemná, jinak by nebyla platná.
Výpovědní doba je stejná jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, a činí nejméně 2 měsíce. Začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí posledním dnem příslušného kalendářního měsíce.
Zaměstnavatel vám nemůže dát výpověď v případě, že jste v tzv. ochranné době – tzn. když jste v dočasné pracovní neschopnosti, když je zaměstnankyně těhotná, při čerpání mateřské či rodičovské dovolené, atd. (Podrobnosti o ochranné době a výpovědi obecně najdete zde.)
Okamžité zrušení
Tento způsob ukončení pracovního poměru se používá pouze ve výjimečných případech. Zaměstnavatel může se zaměstnancem okamžitě zrušit pracovní poměr v případě:
- pravomocného odsouzení pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému odnětí svobody na dobu delší než jeden rok,
- anebo za úmyslný trestný čin, který byl spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v jejich souvislosti k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu minimálně 6 měsíců.
Další případ, kdy zaměstnavatel může přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru je takový, kdy zaměstnanec zvláště hrubým způsobem poruší povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci.
Kdy zaměstnavatel nemůže okamžitě zrušit pracovní poměr?
Pozor, zaměstnavatel nikdy nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr:
- s těhotnou zaměstnankyní,
- zaměstnankyní na mateřské dovolené,
- či zaměstnancem/zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.
Zaměstnanec smí okamžitě zrušit pracovní poměr v případě:
- že podle lékařského posudku nemůže dále vykonávat práci bez vážného ohrožení svého zdraví, a zaměstnavatel mu nebyl schopný v době 15 dnů ode dne předložení lékařského posudku vykonávat jinou, vhodnou práci.
- že mu nebyla vyplacena mzda nebo plat nebo náhrada mzdy či platu do 15 dnů po uplynutí doby splatnosti.
Hromadné propouštění
V případě hromadného propouštění z důvodu organizačních změn u zaměstnavatele s nejméně
20 zaměstnanci, stanovuje zákoník práce zvláštní postup. Zaměstnavatel je povinen o hromadném propouštění písemně informovat zaměstnance, či jejich zástupce a příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce ČR.
Odstupné
Zaměstnanec, kterému skončil pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou kvůli organizačním změnám, má nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku v případě, že jeho pracovní poměr trval minimálně dva roky.
Pokud trval pracovní poměr déle než rok, ale méně než dva roky, tak má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku.
V případě, že pracovní poměr trval méně než rok, tak zaměstnanci vzniká nárok na odstupné nejméně ve výši jednonásobku průměrného měsíčního výdělku.
V zákoníku práce je stanoven i nárok na odstupné při skončení pracovního poměru dohodou pro zdravotní nezpůsobilost, která byla způsobena pracovním úrazem, ohrožením nebo onemocněním nemocí z povolání nebo dosažením nejvyšší přípustné expozice. V takovém případě je odstupné ve výši nejméně dvacetinásobku průměrného měsíčního výdělku, ale to pouze pokud pracovní úraz nebyl důsledkem zaviněného porušení předpisů a pokynů o bezpečnosti práce zaměstnance, anebo tím, že byl zaměstnanec pod vlivem návykových látek (např. byl opilý).
Co mohu dělat, pokud se mnou zaměstnavatel neplatně rozvázal pracovní poměr?
V takovém případě máte nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, pakliže chcete být dále zaměstnán/a u konkrétního zaměstnavatele. Je však potřeba toto oznámení učinit písemně, a v co nejkratší možné době.
Pokud však netrváte na pokračování pracovního poměru, nárok na náhradu mzdy budete mít pouze v případě neplatného okamžitého zrušení pracovního poměru nebo zrušení ve zkušební době zaměstnavatelem, a to za dobu výpovědní doby – tedy zpravidla dva měsíce.
Je ale zapotřebí dát o tomto vědět na Inspektorát bezpečnosti práce, nebo dát podnět pro kontrolu Úřadu práce ČR.
Co musí zaměstnavatel učinit po skončení pracovního poměru:
- Předat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (zápočtový list).
- Na žádost zaměstnance mu vydat potvrzení pro ÚP ČR o průměrném výdělku, případně dalších skutečnostech, které by mohly rozhodovat o nároku na podporu v nezaměstnanosti.
- Pokud si zaměstnanec požádá o posudek o pracovní činnosti – do 15 dnů od požádání.
- Odeslat evidenční list důchodového pojištění.
- Ohlásit příslušné zdravotní pojišťovně ukončení pracovního poměru – do 8 dnů.
- Oznámit ukončení pracovního poměru okresní správě sociálního zabezpečení – do 15 dnů.
- Soudu nebo soudnímu exekutorovi oznámit skončení pracovního poměru – do 1 týdne, a správnímu úřadu, který nařídil úřední exekuci tuto skutečnost oznámit do 8 dnů. Zároveň má zaměstnavatel povinnost zaslat vyúčtování provedených srážek.
Co když po skončení pracovního poměru onemocním?
Od skončení pracovního poměru vám běží 7 denní ochranná lhůta. Pokud jste během této lhůty byli uznáni dočasně pracovně neschopnými, tak máte nárok na vyplácení nemocenské dávky, a to od
15. dne trvání pracovní neschopnosti.